Bankovní soustava ČR

·              charakteristika bankovní soustavy

·              funkce ČNB, nástroje peněžní politiky ČNB

·                mezinárodní bankovní instituce

Charakteristika bankovní soustavy (význam Bank v NH)

Banky

-jsou nezbytné pro hladké fungování ekonomického systému státu:

1)Shromažďují vklady (zdroje)

2)Půjčují získané prostředky a tím financují potřeby NH

3)Vytvářejí bezhotovostní peníze

-jsou finančním zprostředkovatelem mezi jednotlivými ekonomickými subjekty

-jsou podniky (obchodující na finančním trhu), které se od jiných podniků liší

-vztahují se na ně i odlišná pravidla oproti obecné úpravě podnikání (Zákon o ČNB, Zákon o bankách)

-jsou PO založené jako státní peněžní ústav nebo a. s.

-některé bankovní služby mohou v omezeném rozsahu vykonávat i FO (živnostníci směnárenskou činnost) nebo družstva (spořitelní úvěrová kampelička)

Bankovní soustava

-v tržních ekonomikách je dvoustupňový bankovní systém:

1)1. stupeň: Centrální banka

-státní instituce, nepodnikatelský subjekt

-nemá přímý vztah ke klientům (až na výjimky)

2)2. stupeň: Obchodní (Komerční) banky

-podnikatelské subjekty = např. ČSOB, KB, Reifeisen Bank...

-mají na klienty přímý vztah (tyto banky podnikají tak, že poskytují klientům služby)

-počet bank v ekonomice je regulován licenční politikou centrální banky a bankovním dohledem

Centrální banka ČNB

-je zřízena vládou, ale je nezávislá na vládě (na výkonné moci)

-jinak také ústřední, cedulová, emisní

-nejvyšším orgánem je bankovní rada ČNB v čele s guvernérem (má 7 členů = guvernér Ing. Zdeněk Tůma,  2 viceguvernéři, 4 vedoucí pracovníci), členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na dobu 6 let

-sídlo má v Praze (pobočky: Brno = ulice Rooseveltova, Ostrava, Hradec Králové, Ústí n. Labem, Plzeň, České Budějovice)

-řídí se zákonem o ČNB

-je jedním ze subjektů (nositelů) hospodářské politiky (peněžní), který má za úkol udržet stabilitu měny

-kontrolu kapitálový trh, kampeličky

-nezabývá se tiskem peněz (tiskem peněz se zabývá Mincovna Jablonec – bižuterie, tiskárna Praha)

Funkce ČNB

1)Provádí a reguluje měnovou politiku.

-měnová politika = je to jeden z nástrojů hospodářské politiky státu, kdy stát prostřednictvím ČNB určuje množství peněz v ekonomice

2)Emisní (vydávání bankovek a mincí)

-emisní funkce (sleduje množství peněz v oběhu, vydává nové peníze, opotřebované nebo neplatné stahuje z oběhu, upravuje hotovostní platební styk)

-určuje u hotovostních peněz: nominální hodnotu, počet, hmotnost, tvar, barvu, velikost, vzhled, ochranné prvky (speciální bankovní papír, vodoznak, okénkový proužek, hlubotisk, průhledka, skrytý obrazec, ochranný iridiscentní pruh)

3)Řízení peněžního oběhu, platebního styku a zúčtováni bank (Banka bank)

-zákonem o hotovostním peněžním oběhu je ČNB zmocněna řídit strukturu oběživa podle nominálních hodnot, vývoj množství peněz v oběhu v závislosti na čase, sleduje i stav peněz, jejich opotřebení, čistotu, aj.

-další řízení - stanoví zásady platebního styku mezi bankami a poskytuje obchodním bankám úvěry

-slouží pro ostatní banky jako zúčtovací centrum při mezibankovních obchodech (každá banka má u ČNB účet)

4)Vykonávání bankovního dohledu

-obchodní banky jsou sice samostatné podnikatelské subjekty, ale podléhají kontrole ČNB,

(cílem je omezit rizika spojená s vykonáváním bankovních činností = ochrana zájmů vkladatelů, spolehlivost a funkčnost bankovního systému)

-dohled provádí prostřednictvím vydávání licencí (podmínkou pro licenci – 500 mil. Kč výše základního kapitálu, kvalifikace zaměstnanců, technické a organizační předpoklady), kontroly dodržování licenčních podmínek a opatření k nápravě (postihy, omezení licence, zavedení nucené správy, aj.)

-dohled provádí nejen nad obchodními bankami ale i pojišťovnami, kampeličkami a obchodníky s cennými papíry

5)Provádění dalších činností

-reprezentuje bankovní sektor navenek (styk se zahraničními bankami - ČNB je mluvčím vlády v zahraničí v měnových otázkách, je reprezentantem státu na zasedání MMF a Světové banky)

-vyhlašuje kurz koruny vůči cizím měnám

-slouží jako banka státu:

a)Vede účty státního rozpočtu

b)Poskytuje státu úvěry

c)Spravuje státní dluh

d)Spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizových prostředcích

Nástroje centrální banky

1)Diskontní sazba

-základní úroková sazba v ekonomice

-je to úroková sazba, za kterou mohou obchodní banky ČR ukládat přes noc u centrální banky dočasně volnou likviditu

-úvěrové sazby repo nebo lombardní jsou vyšší

-diskont nepřímo ovlivňuje výši úroků pro podnikatelskou sféru

-pokud je v ekonomice vysoká inflace, centrální banka udržuje vysoký diskont

-pokud chce naopak centrální banka podporovat rozvoj podnikání, diskont sníží

2)Repo sazba

-je úroková sazba centrální banky pro termínované operace s cennými papíry

-repo sazba se také označuje jako refinanční sazba a je nejběžnější úrokovou sazbou ve vztahu ČNB k obchodním bankám

-repo sazba je vyšší než diskont

3)Lombardní sazba

-úroková sazba na úvěry obchodním bankám se zástavou cenných papírů

-tato sazba je vždy vyšší než diskont a repo

4)Povinné minimální rezervy PMR

-centrální banka předepisuje obchodním bankám určité % z vkladů, které si u ní musí uložit v podobě PMR

-tyto peníze jsou dočasně mimo oběh a působí protiinflačně

5)Pravidla likvidity

-centrální banka určuje bankám, jaký mají mít vztah struktury aktiv a pasiv

-krátkodobé úvěry musí být kryty krátkodobými zdroji a dlouhodobé úvěry dlouhodobými zdroji

6)Operace na volném trhu

-centrální banka obchoduje s cennými papíry a tím zvyšuje či snižuje množství peněz v oběhu

Mezinárodní bankovní instituce

-ekonomické vztahy a zákonitosti neznají hranice

-od pradávna se kapitál a práce tlačil tam, kde se rýsovaly vyhlídky na zisk (financování zámořských objevů, stěhování lidí do Ameriky)

-tento pohyb je přirozený

-mezinárodní bankovnictví podléhá pravidlům mezinárodního trhu

-na rozdíl od bankovnictví vnitřního je spojováno s teritoriálním rizikem

-na mezinárodních bankovních trzích operují:

1)Obchodní banky

2)Centrální banky

3)Specializované banky

4)Nadnárodní bankovní instituce

Mezinárodní měnový fond (MMF)

(International Monetary Fund, zkratka IMF; v češtině se však běžně používá zkratka z domácího názvu MMF)

-založen v červenci 1944, hlavní sídlo se nachází ve Washingtonu D.C.

-v současnosti 185 členských států (z členů OSN do něj z různých důvodů nepatří jen Andorra, Kuba, Lichtenštejnsko, Monako, Nauru, Severní Korea a Tuvalu)

-je jednou z nejvýznamnějších mezinárodních finančních institucí přidružená k OSN

-cílem činnosti je usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže

-ČSR patřila k zakládajícím členům, v r.1953 vyloučena pro neplnění povinností v souvislosti s měnovou reformou, znovu se stala členem v roce 1990 (ČSR) a 1993 (ČR)

-fond poskytuje členům své zdroje, které získává z vkladů členských zemí (členské kvóty), z investic a úroků MMF

-každý člen má právo čerpat prostředky formou úvěru

-úvěry se získávají na základě přísných podmínek, které jsou dlužnické zemí stanoveny a které vytvářejí předpoklad pro návratnost úvěrů

-MMF  poskytuje také tzv. technickou pomoc, která spočívá v poradenství (činnost CB, měnové emise, daňový systém, ekonomický výzkum, legislativa, bankovní operace aj.)

-k založení Mezinárodního měnového fondu vedl především vývoj mezinárodní měnové soustavy po 1. sv. v., protože během světové hospodářské krize došlo v 30. letech 20. století k zániku zlaté měnové soustavy

-už koncem 30. let byl vznesen návrh na založení organizace, jež by vytvořila globální ekonomický systém, který by byl schopný čelit i velkým ekonomickým depresím

-MMF má pověst vysoce centralizované a hierarchické instituce, kde má ředitel nezanedbatelný vliv na politiku, programy a vlastní činnost organizace

-podle nepsaného pravidla je ředitel MMF Evropan a ředitel Světové banky občan USA

Základní cíle Fondu definované ve Článcích dohody jsou:

-podporovat mezinárodní měnovou spolupráci

-usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu

-podporovat devizovou stabilitu

-napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů

-dočasně zpřístupňovat své zdroje členům majícím potíže s platební bilancí

-zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů

Organizační struktura MMF

Sbor guvernérů (Board of Governors)

-je vrcholným orgánem MMF zastupujícím jednotlivé členské země, dalším organizačním stupněm je stejný počet jejich zástupců

-guvernéři a jejich zástupci bývají většinou ministry financí či řediteli centrálních bank jednotlivých států

Vnitřní výbor (Interim Committee)

-složený z 24 guvernérů, funguje jako poradní orgán Sboru guvernérů

Výkonný sbor (Executive Board/Board of Directors)

-se skládá z 24 zvolených nebo dosazených výkonných ředitelů

-8 členských států (Čína, Francie, Německo, Japonsko, Rusko, Saúdská Arábie, Velká Británie a USA) má právo na jednoho výkonného ředitele, dalších 16 ředitelů zastupuje jednotlivé skupiny států

-výkonný sbor je zodpovědný za záležitosti jednotlivých států (hodnocení vývoje jejich hospodářství, prosazování politiky doporučené MMF apod.) a schází se alespoň třikrát týdně

Výbor pro rozvoj (Development Committee)

-je společným orgánem MMF a Světové banky

-zabývá se situací v rozvojových zemích a tvoří jej 24 členů, zpravidla se jedná o ministry financí či rozvoje členských států

Generální ředitel MMF

-je volen Výkonným výborem na pětileté funkční období

-účastní se setkání Sboru guvernérů, Vnitřního výboru a Výboru pro rozvoj a dohlíží na zhruba 2700 zaměstnanců této organizace

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (Světová banka)

(anglicky World Bank, zkratka WB)

-vznikla současně s MMF,  sídlo ve Washingtonu (založena v roce 1944 na konferenci v New Hampshire)

-členské země jsou zastoupeny ministerstvem financí nebo guvernérem CB

-prvotním úkolem bylo shromáždit prostředky pro obnovu válkou zničeného hospodářství členských zemí

-v současné době zajišťuje finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní standardy v celém světě (výstavba dopravních sítí v Africe, vodovodní systémy v Africe, odstraňování kontaminované zeminy, obnova bytového fondu v Bosně a Hercegovině atd.)

-zdroje tvoří vlastní kapitál, emise vlastních dlouhodobých obligací, které prodává na kapitálových trzích vládám a CB

-půjčky jsou zpravidla dlouhodobé, mají nižší úrokovou míru, mají povzbuzovat realizaci projektů vedoucích k růstu

-je tvořena 2 institucemi:

1)Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj

   (International Bank for Reconstruction and Development – IBRD)

-pomáhá v ekonomickém růstu středně bohatým a úvěruschopným chudším zemím

2)Mezinárodní asociací pro rozvoj

   (International Development Association – IDA)

-snaží se zajistit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší země světa

-v roce 1946 měla Světová banka 38 členů, v padesátých a šedesátých letech mnoho bývalých kolonií získalo nezávislost a stalo se členy, v současné době je členem Světové banky 185 zemí.

Programy světové banky

-investice do lidského rozvoje

-ochrana životního prostředí

-podpora soukromého sektoru

-podpora ekonomických reforem

-potírání korupce

-pomoc zemím postižených konfliktem

-stimulace investic

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

-založena v roce 1991, sídlo v Londýně

-pomáhá ekonomické transformaci zemím střední a východní Evropy a jejich přechodu k TE

-podmínkou přístupu k finančním zdrojům je dodržování principů parlamentní demokracie, pluralismu a zavádění prvků TE (rozvoj soukromého sektoru,drobného podnikání)